Beryl

silikáty – cyklosilikáty – skupina berylu

Seznam fotografií:

Foto 1: beryl - Písek

Foto 2: beryl - Písek

Foto 3: beryl - Střelecký důl, Maršíkov

Foto 4: beryl - Střelecký důl, Maršíkov

Foto 5: beryl - Horní Slavkov

Foto 6: beryl - Hrochův Týn

Foto 7: beryl - Branná

Foto 101: beryl - Takovoja, Ural

Foto 102: beryl - Takovaja, Ural

Foto 103: beryl - Šerlovaja Gora, Sibiř

Foto 104: beryl - Sibiř

Foto 105: beryl - Habachtal, Rakousko

Foto 106: beryl - Iwaki Ishikawa, Japonsko

Foto 107: beryl - Bodenmeis, Německo

Foto 108: beryl - Rio San Mako, Brazílie

Foto 109: beryl - Sao Paulo, Brazílie

 

Složení Be3Al2 Si6O18
Symetrie hexagonální (P6/mmc)
Forma výskytu Typické krystaly berylu se vyznačují dlouze sloupcovitým habitem s jednoduchým prizmatickým a pinakoidálním omezením nebo i s hojnými dipyramidálními tvary. Známé jsou rovněž krystaly krátce sloupcovité až tlustě tabulkovité podle (0001). Agregáty bývají sloupcovité nebo stébelnaté.
Barva žlutozelená, šedozelená, žlutošedá, bílá; drahokamové odrůdy: smaragd – sytě zelená, akvamarín – modrozelená až bledě modrá, heliodor – žlutá až zelenožlutá, morganit – růžová, bixbit – purpurově červená, goshenit – bezbarvý
Lesk skelný
Štěpnost nedokonalá podle {0001}
Tvrdost 7,5–8
Hustota 2,63–2,90
Indexy lomu N(e) = 1,564–1,595; N(o) = 1,568–1,602
Jiné vlastnosti bílý vryp, někdy vykazuje sektorovou nebo zonální stavbu
Typy výskytu Beryl nejčastěji vzniká v kyselých granitických horninách bohatých těkavými prvky (pegmatity, albitity, greiseny, granity, aplity). Největší koncentrace berylu jsou typické pro žulové draselné až draselno-sodné pegmatity. Vzácněji se vyskytuje v ryolitech, skarnech, greisenech, metamorfovaných horninách (svory) nebo na alpských žilách. Nejvýznamnější nálezy smaragdu pocházejí ze svorů vystupujících v sousedství kyselých intruzív. Díky své mechanické a chemické odolnosti se beryl může koncentrovat ve zvětralinách a náplavech.
Výskyty ve světě pegmatity: Ambazac, Chabannes, Pont-Percé – Francie, Kolsva – Švédsko, Kemiö, Kotka – Finsko, Volyně – Ukrajina, Ankole – Mosambik, Kobokobo – Zair, Antsirabe – Madagaskar, Arendal – Norsko, Mourne Mts. – S. Irsko, Alabaška, Murzinka – Ural, Nepál, Gilgit – Pákistán, Minas Gerais – Brazílie, Elba, Nuristan – Afghánistán; skarny: Sill Lake – Kanada; Sn-W žíly: La Villeder, Menéz-Gouaillou – Armorický masiv (Francie); dutiny hydrotermálně alterovaných ryolitů: Thomas Range, Topas Mt. – Utah, Paramouth Claim – Nové Mexiko; alpské žíly: Rauris – Rakousko; svory: Habachtal – Rakousko, Sondawana – Zimbabwe, Cobra – JAR, El Kassir – Egypt, Carnaiba, Campo Formoso – Brazílie, Muzo, Chinor – Kolumbie; náplavy: Antan, povodí řeky Delimi – Nigérie, Srí Lanka.
Výskyty v ČR pegmatity: okolí Písku (lokality Obrázek I, Nový rybník, Údražský obrázek), Otov, Meclov, Lázně Kynžvart, Maršíkov (Střelecký důl), Nová Ves u Českého Krumlova, Jeclov, Puklice; Sn-W žíly: Horní Slavkov, Čistá; alpské žíly: Skály u Rýmařova.
Další informace

http://www.webmineral.com/data/Beryl.shtml

http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/MineralData?mineral=Beryl

http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_11_cyklosil/kap_7_11_cyklosil.htm#7.11.1.1.

Zpět: klasifikace cyklosilikátů

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, vavra@sci.muni.cz