Seznam fotografií:
Foto 1: amfibol - Žleb u Hanušovic
Foto 2: amfibol - Obřice, České středohoří
Foto 3: amfibol - Domanínek u Bystřice nad Pernštejnem
Foto 4: amfibol - Řepiště u Frýdku-Místku
Foto 6: amfibol - České středohoří
Foto 9: amfibol - Líšná u Sněžného
Foto 11: amfibol - Vlčí hora u Černošína
Foto 101: amfibol - Laastal-Wallis, Švýcarsko
Foto 102: amfibol - Predozzo, Itálie
Foto 103: amfibol - Predozzo, Itálie
Foto 104: amfibol - Zillertal, Rakousko
V této rozsáhlé skupině důležitých horninotvorných minerálů je definováno přes 70 koncových členů. Amfiboly vyskytující se v přírodě jsou izomorfní směsí zpravidla několika koncových členů, izomorfní mísitelnost mezi koncovými členy je značná, ale ne neomezená.
Obecný vzorec amfibolů se uvádí jako:
A0-1 B2 CVI5 TIV8 O22 (OH,F,Cl)2,
kde pozici T mohou obsazovat atomy Si, Fe, Al a Cr, pozici C atomy Al, Cr, Ti, Fe+3, Mg, Fe+2 a Mn, pozici B atomy Fe+2, Mg, Mn, Ca a Na a pozici A atomy Na, K a Li. Na základě chemického složení lze amfiboly rozdělit do 4 skupin (Leake et al., 1997):
Struktura amfibolů má za základ dvojité dvojčlánkové řetězce (Si8O22)-12, které jsou protaženy podle osy c. Vedle toho existují ve struktuře „pásy“ koordinačních polyedrů označovaných A, M4 (B), M3 (Y), M2 (Y) a M1 (Y). Polyedry A mají 10-ti až 12-ti četnou koordinaci s OH skupinami a jsou umístěny v dutinách dvojitých aniontových řetězců. M4 pozice umístěné hned na vnější straně tetraedrických řetězců mají 6-ti až 8 -četnou kordinaci a vstupují do nich především prvky ze vzorcové pozice B. Oktaedry M1, M2 a M3 jsou hranami spojeny do pásů paralelních s osou c a vstupují do nich prvky ze vzorcové pozice C. Pozice M2 jsou koordinovány pouze s kyslíky, pozice M1 a M3 jsou koordinovány se 4 kyslíky a 2 hydroxyly.
Vzhledem k proměnlivému složení ve skupině amfibolů se více či méně odlišují i jednotlivé fyzikální vlastnosti. Hlavní společnou vlastností všech amfibolů je dokonalá štěpnost podle prizmatu (110). Rozeznávání amfibolů je běžnými metodami velmi obtížné, často je důležitá parageneze, ve které se konkrétní amfibol vyskytuje. Přesná identifikace amfibolu je možná pouze na základě znalosti přesného chemického složení.
Zpět: klasifikace inosilikátů