Seznam fotografií:
Foto 1: pyroxen (dialag) - Plaňany u Kolína
Foto 2: pyroxen (omfacit) - Černín u Jevišovic
Skupinu pyroxenů tvoří celkem 20 koncových členů, které jsou mezi sebou více či méně izomorfně mísitelné. Obecný vzorec pyroxenů lze psát ve tvaru:
XY Z2O6,
kde pozice X je obsazována ionty Na+, Li+, Ca+2, Mg+2, Fe+2 nebo Mn+2 a odpovídá strukturní pozici M2. Pozice Y je zastupována ionty Mn+2, Fe+2, Mg+2, Fe+3, Al+3, Cr+3, Ti+3 a odpovídá strukturní pozici M1. Pozice Z reprezentuje tetraedry v silkátovém řetězci a je obsazována Si+4 a Al+3.
Struktura pyroxenů obsahuje jednoduché dvojčlánkové řetězce Si tetraedrů (motiv [Si2O6]-4 ve směru osy c). Dále jsou přítomny dva typy kationtových pozic označované jako M1 a M2. Pozice M1 je přibližně pravidelně oktaedrická, pozice M2 je nepravidelný polyedr s osmičetnou koordinací. Pozice M1 je koordinována s vrcholovými kyslíky Si tetraedrů (pruh tetraedr – oktaedr – tetraedr) a pozice M2 jsou koordinovány s křemíkovými tetraedry a M1 pozicemi. Podle platné klasifikace Morimoto et al. (1989) se pyroxeny člení do několika skupin na základě svého chemického složení. Mezi významné horninotvorné minerály patří jen některé izomorfní řady skupiny pyroxenů, mnohé členy se vyskytují ojediněle. Z nejvýznamnějších pyroxenů byly do základního přehledu zařazeny: řada rombických pyroxenů (enstatit – ferosilit), řada monoklinických pyroxenů (diopsid – hedenbergit) a řada monoklinických alkalických pyroxenů (egirín, jadeit, augit).
Přesné pojmenování konkrétního pyroxenu je možné pouze na základě známého chemického složení. Při určování minerálů pomocí jednoduchých metod lze řadu pyroxenů zařadit do správné skupiny na základě fyzikálních vlastností a minerální asociace.Zpět: klasifikace inosilikátů