Živec

třída - podtřída - skupina

Seznam fotografií:

Foto 1: K-živec - Dolní Bory

Foto 2: K-živec - Bukovice u Jeseníku

Foto 3: K-živec - Pohled u Havlíčkova Brodu

Foto 4: K-živec - Vernířovice - Střelecký důl

Foto 5: K-živec - Bartošovice v Orlických horách

 

Obecný vzorec minerálů ze skupiny živců lze vyjádřit jako

(K,Na)1-x Cax (Si3-x Al1+x O8).

Vyjadřuje princip heterovalentní substituce, ve které musí být nahrazování jednomocného kationtu (K nebo Na) dvojmocným vápníkem kompenzováno vstupem více než jednoho atomu Al za kationty křemíku.

Tradiční klasifikace rozděluje skupinu živců na tři skupiny:
1. alkalické živce: ortoklas, mikroklin, sanidin, albit
2. sodno-vápenaté živce (plagioklasy): albit, (oligoklas, andezín, labradorit, bytownit), anortit
3. barnaté živce: celsián

Struktura živců je založena na prostorové síti SiO4 tetraedrů, které jsou v některých pozicích nahrazovány tetraedry AlO4, čímž je umožněn vstup dalších prvků do struktury (Na, K, Ca, Ba). Při vstupu pouze jednomocných kationtů musí být nahrazena 1/4 tetraedrů SiO4 tetraedry AlO4, při vstupu pouze dvojmocných prvků musí být nahrazena právě polovina křemíkových tetraedrů. Tetraedrické pozice ve struktuře živců se označují jako T1 a T2 a ionty alkalických kovů obsazují speciální dutiny v 9-četné koordinaci. Tetraedrické skupiny vytvářejí 4-četné „cykly“ propojené do dvojitých prostorových "řetězců" ve směru krystalografické osy x.

Živce jsou charakterizovány nejen složením, ale i svým strukturním stavem. Distribuce atomů Al v tetraedrických pozicích je silně závislá na teplotě krystalizace a teplotní historii každého živce. Živce vykrystalované velmi rychle mají vysoký stupeň neuspořádanosti kationtů Al a Si v tetraedrických pozicích (označují se jako vysoké – high), živce krystalizující zvolna se vyznačují vysokým stupněm uspořádání kationtů Al a Si (označení nízké – low).
Neomezenou izomorfní mísitelnost ve skupině živců najdeme pouze v řadě plagioklasové (albit – anortit). Řada albit – ortoklas je neomezeně mísitelná pouze za vyšších teplot a při postupném ochlazování dochází k tzv. exsoluci (odmíšení) a vzniku pertitů (resp. antipertitů). Mísitelnost mezi ortoklasem a anortitem je velmi omezená.

http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_14_tektosil/kap7_14_tektosil.htm#7.14.1.

Zpět: klasifikace tektosilikátů

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, vavra@sci.muni.cz