Seznam fotografií:
fotografie jsou umístěny u jednotlivých minerálů
Zeolity tvoří poměrně rozsáhlou skupinu vodnatých tektosilikátů s podobným složením a stejným typem geneze.
V prostorové základní strukturní kostře jsou uloženy vedle atomů K, Na, Ca i molekuly vody. Kromě toho je celá struktura velmi otevřená ke svému okolí – obsahuje totiž velké dutiny nebo kanály, ze kterých po zahřátí uniká vázaná voda a po ochlazení se opět může vrátit do svých původních pozic. Kromě vody je tento typ struktury schopen absorbovat i další ionty různých velikostí. Této důležité vlastnosti zeolitových struktur se hojně využívá v průmyslu, kde se zeolity používají jako iontoměniče.
Zeolity jsou zpravidla dobře krystalované minerály běžné v dutinách a na puklinách bazických vyvřelých hornin nebo v nízce metamorfovaných horninách (zeolitová facie).
K nejběžnějším zeolitům se řadí analcim, natrolit, chabazit, thomsonit, stilbit, laumontit nebo heulandit.