Rozdělení silikátů podle uspořádání tetraedrů SiO4 v jejich struktuře:
| Nesosilikáty | Nesosilikáty obsahují ve své struktuře izolované tetraedry SiO4, které jsou do prostorové kostry propojeny přes koordinačné polyedry jiných kationtů (nejčastěji Fe, Mg, Ca). Uspořádání atomů ve strukturách nesosilikátů je poměrně těsné a proto mají relativně vysokou hustotu a tvrdost. Nezávislé tetraedry nevytváří žádný přednostní směr, takže štěpnost zpravidla chybí. Substituce Al za Si v tetraedrických pozicích je zanedbatelná. |
| Sorosilikáty | Sorosilikáty obsahují ve své struktuře tetraedry SiO4 propojené do skupin, nejčastěji do dvojic. V nich jsou dva tetraedry propojeny přes vrcholový kyslík do komplexu Si2O7-6. |
| Cyklosilikáty | Cyklosilikáty obsahují ve své struktuře uzavřené kruhy tetraedrů SiO4, kde poměr Si:O = 1:3. Poměrně vzácné jsou trojčetné a čtyřčetné kruhy, běžné jsou kruhy z šesti křemíkových tetraedrů (Si6O18)-12. |
| Inosilikáty | Základem struktury jsou tetraedry SiO4 spojené přes dva kyslíky do nekonečných řetězců. Tyto řetězce mohou být jednoduché nebo dvojité a dále podle opakujícího se motivu jedno-, dvoj- nebo vícečlánkové. |
| Fylosilikáty | Základem struktury fylosilikátů jsou nekonečné dvojrozměrné sítě tetraedrů SiO4, které se propojují se sítěmi oktaedricky vázaných kationtů Mg, Fe, Al nebo dalších prvků. Jednotlivé komplexy sítí jsou pak mezi sebou vázány zpravidla poměrně slabými silami nebo mezivrstevním kationtem. |
| Tektosilikáty | Struktura je složena z prostorově propojených tetraedrů SiO4. Kkaždý kyslík propojuje dva sousední tetraedry a poměr Si:O = 1:2. Aby mohly do struktury vstoupit kationty Na, Ca, Mg nebo Fe, musí být část Si+4 iontů v tetraedrických pozicích nahrazena jiným níževalentnímiontem, zpravidla to bývá Al+3. |