Sádrovec

sulfáty – vodnaté sulfáty – skupina sádrovce

Seznam fotografií:

Foto 1: sádrovec - Kobeřice u Opavy

Foto 2: sádrovec - Kobeřice u Opavy

Foto 3: sádrovec - Kobeřice u Opavy

Foto 4: sádrovec - Kobeřice u Opavy

Foto 5: sádrovec - Libouš u Kadaně

Foto 6: sádrovec - důl Kukla, Oslavany

Foto 101:sádrovec - Hallstadt, Rakousko

Foto 102: sádrovec - Hallstadt, Rakousko

Foto 103: sádrovec - Anssee, Štýrsko

Foto 104: sádrovec - Eisleben, Durynsko

Foto 105: sádrovec - Banská Štiavnica, Slovensko

Foto 106: sádrovec - Lwówek, Polsko

Foto 107: sádrovec - Niwnice, Polsko

Foto 108: sádrovec - Guben, Prusko

Foto 109: sádrovec - Ural

 

Složení CaSO4 . 2H2O
Symetrie monoklinická (A2/a)
Forma výskytu Tvoří dobře omezené jehlicovité, sloupcovité a tabulkovité krystaly, velmi hojné jsou dvojčatné srůsty sloupcovitých nebo tabulkovitých krystalů podle (100) tzv. „vlaštovčí ocasy“ nebo podle (001) tzv. „pařížská dvojčata“. Běžné jsou zrnité, celistvé, vláknité a lupenité agregáty. Vláknitý sádrovec bývá někdy označován jako selenit, bílé kompaktní masy jako alabastr a čiré štěpné tabule jsou známé pod označením „mariánské sklo“.
Barva bílá, šedá, nažloutlá, bezbarvý
Lesk skelný, na štěpných plochách perleťový
Štěpnost velmi dokonalá podle {010} a dobrá podle {111} a {100}
Tvrdost 2
Hustota 2,3
Indexy lomu N(α) = 1,519–1,521; N(β) = 1,522–1,523; N(γ) = 1,529–1,530
Jiné vlastnosti krystaly uzavírající cizí materiál mohou vykazovat fluorescenci, průhledný až průsvitný
Typy výskytu Rozsáhlá evaporitová ložiska sádrovce vznikla odpařováním mořské vody ve vysychajících lagunách (velmi často spolu s anhydritem, halitem atd.), bývá produktem hydratace anhydritu, vzniká zvětráváním sulfidů v sedimentárních horninách obohacených pyritem nebo na hydrotermálních žilách. Lze jej nalézt jako produkt působení fumarol a solfatar na okolní horninu.
Výskyty ve světě evapority: Eisleben, Mansfeld – Německo, Hall, Aussee, Bad Ischl – Rakousko, Wieliczka – Polsko, Valréas – Francie, Bex – Švýcarsko, East Bridgford – Anglie, Idahren – Maroko, Meskerabad – Irán, okolí Prešova a Michalovců – Slovensko; rudní ložiska: Naica – Mexiko, Lavrion – Řecko, Keban – Turecko, Rancagua – Chile, Banská Štiavnica – Slovensko, Cavnic – Rumunsko; pouštní písky: Ourgly, El Goléo – Tunisko, Great Salt Plain – Alžírsko
Výskyty v ČR evapority: Opava – Kateřinky, Kobeřice u Opavy; jílové břidlice ordovického stáří: Praha – Žižkov, Malešice, Košíře, Vysočany, Hloubětín, Řeporyje; ložiska pyritu: Chvaletice, Valachov, Hromnice, Čivice; hnědouhelné pánve: Kadaň, Čermníky, Šaratice
Další informace

http://www.mindat.org/min-1784.html

http://www.webmineral.com/data/Gypsum.shtml

http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_6_sulfaty/kap_7_6_sulfaty.htm#7.6.2.1.

Zpět: klasifikace sulfátů

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, vavra@sci.muni.cz