Apatit

fosfáty – bezvodé fosfáty – skupina apatitu

Seznam fotografií:

Foto 1: apatit - Dolní Bory

Foto 2: apatit - Dolní Bory

Foto 3: apatit - Dolní Bory

Foto 4. apatit - Dolní Bory

Foto 5: apatit - Dolní Bory

Foto 6: apatit - Dolní Bory

Foto 7: apatit - Dolní Bory

Foto 8. apatit - Dolní Bory

Foto 9: apatit - Dolní Bory

Foto 10: apatit - Dolní Bory

Foto 11: apatit - Dolní Bory

Foto 12: apatit - Čejov

Foto 13: apatit - Čejov

Foto 14: apatit - Čejov

Foto 15: apatit - Písek

Foto 16: apatit - Horní Slavkov

Foto 17: apatit - Bobrůvka

Foto 18: apatit - Krásno

Foto 19: apatit - Přibyslavice u Čáslavi

Foto 101: apatit - Snarum

Foto 102: apatit - Snarum

Foto 103: apatit - Sljudjanka, Bajkal

Foto 104: apatit - Sludjanka, Bajkal

Foto 105: apatit - Sludjanka, Bajkal

Foto 106: apatit - Hugo Mine, Rapid City, Jižní Dakota

Foto 107: apatit - Jumilla, Španělsko

Foto 108: apatit - Kappenwand, Solnohrady

Foto 109: apatit - Ehrenfriedersdorf, Sasko

 

Složení Ca5(PO4)3 (F,Cl,OH)
Symetrie hexagonální (P63/m)
Forma výskytu Krystaly jsou krátce i dlouze sloupcovité, hexagonálně omezené, mohou být i jehličkovité nebo tabulkovité podle báze. Nejčastějšími krystalovými tvary jsou prvořadé hexagonální prizma {1010}, prvořadá hexagonální dipyramida {1011} a bazální pinakoid {0001}. Prizmatické plochy bývají někdy rýhovány rovnoběžně s vertikálou. Tvoří zrnité, celistvé nebo zemité agregáty. Ve fosforitech bývá radiálně paprsčitý, známá je také vřídlovcovitá a oolitická stavba (kolofanit).
Barva zelená, hnědá, šedá, bílá, bezbarvý, méně často fialová, růžová, modrá, žlutá
Lesk mastný až diamantový
Štěpnost nezřetelná podle báze {0001}
Tvrdost 5
Hustota 3,16–3,22
Indexy lomu N(o) = 1,636; N(e) = 1,633
Jiné vlastnosti bělavý vryp, podle chemického složení se rozlišují koncové členy hydroxylapatit, fluorapatit nebo chlorapatit s neomezenou izomorfní mísitelností
Typy výskytu Apatit je v přírodě nejrozšířenější fosfát, typický akcesorický horninotvorný minerál ve většině typů hornin. Vzniká v široké škále genetických podmínek od magmatických až po sedimentární. Ložiskové akumulace vznikají při pozdně magmatické segregaci nebo bývá hlavní složkou mořských fosforitů.
Výskyty ve světě magmatický původ: ložiska v Chibinském masivu – poloostrov Kola (Rusko), Kiruna a Gällivare – Švédsko, Laacher See – Porýní (Německo), Jumille – Španělsko; karbonatity: Alnö – Švédsko, Palabora – Jihoafrická republika, Araxá – Minas Gerais (Brazílie); pegmatity: Epprechtstein ve Smrčinách (Německo), Miass – Ural, Madagaskar, Montebras – Francie, Varuträsk – Švédsko, Pulsifer – Maine, San Diego – Kalifornie, Quebec – Kanada; miaroly v granitech: Strzegom – Polsko, Elba –Itálie; žíly na Sn-W greisenech: Ehrenfriedersdorf – Německo, Cornwall – Anglie; alpské žíly: Fiesch – Sv. Gotthard (Švýcarsko), Knappenwand – Rakousko; fosfority: Florida a Tennessee – USA, Maroko, Tunisko, Sýrie, Podolí – Ukrajina; metamorfity: Sljudjanka u Bajkalu.
Výskyty v ČR gabro: Pecerady; vulkanity: Roztoky nad Labem, Podhorní vrch u Mariánských Lázní; pegmatity: Písek, Přibyslavice, Bobrůvka, Dolní Bory, Dobrá Voda u Velkého Meziříčí, Rožná, Ctidružice; skarny: Malešov; Sn-W žíly v greisenech: Horní Slavkov, Krupka, Cínovec; alpské žíly: Krásné u Šumperka.
Další informace

http://webmineral.com/data/Apatite-(CaF).shtml

http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_8_fosfaty/kap_7_8_fosfaty.htm#7.8.2.1.

Zpět: klasifikace fosfátů

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, vavra@sci.muni.cz