Seznam fotografií:
Foto 1: epidot - Sobotín - Pfarrerb
Foto 2: epidot - Sobotín - Pfarrerb
Foto 7: epidot - Střelice u Brna
Foto 9: epidot - Krásné u Šumperka
Foto 10: epidot - Mirošov u Dolní Rožínky
Foto 101: epidot - Kappenwand, Solnohrady
Foto 103: epidot - Knappenwand, Rakousko
Foto 104: epidot - Untersulzbachtal
Foto 105: epidot - Untersulzbachtal, Rakousko
Foto 106: epidot - Arendal, Norsko
Foto 107: epidot - Černomorec, Burgas, Bulharsko
Foto 108: epidot - Černomorec, Burgas, Bulharsko
Složení | Ca2Fe3+Al2(Si2O7)(SiO4)O(OH) |
Symetrie | monoklinická (P21/m) |
Forma výskytu | Zpravidla vytváří krátce až dlouze sloupcovité krystaly protažené podle krystalografické osy y, které bývají omezené řadou krystalových ploch nápadně rýhovaných ve směru protažení. Krystaly, často hojnoploché, bývají zakončeny plochami pyramidálními, prizmatickými a domatickými. Jednotlivé sloupce srůstají podle (100). V některých případech může mít epidot i zrnitý nebo celistvý charakter, mnohdy tvoří pseudomorfózy po skapolitu, granátu, augitu nebo amfibolu. |
Barva | žlutozelená, tmavě zelená, černozelená, závisí na obsahu železa ve struktuře |
Lesk | skelný (krystalové plochy) |
Štěpnost | dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {100} |
Tvrdost | 7 |
Hustota | 3,3–3,6 |
Indexy lomu | N(α) = 1,723–1,751; N(β) = 1,730–1,784; N(γ) = 1,736–1,797 |
Jiné vlastnosti | šedavě bílý vryp |
Typy výskytu | Jde o hlavní horninotvorný minerál vznikající v podmínkách facie zelených břidlic, glaukofanitové a granátických amfibolitů. Při kontaktní metamorfóze se může tvořit ve facii albit-epidotických a amfibolických rohovců. V magmatických horninách bohatých vápníkem nebo v některých bazaltových tufech indikuje jeho přítomnost pozdní autometamorfózu nebo i retrográdní metamorfózu. V okolí rudních žil je typickým produktem hydrotermální alterace intermediárních až bazických hornin. Nejkrásnější krystaly epidotu pocházejí z alpských žil. Epidot bývá součástí kontaktně i regionálně metamorfovaných mramorů a erlanů. Může se koncentrovat i v aluviích. |
Výskyty ve světě | Pino Sol, El Alamos – Mexiko (pegmatity); Traversella – Itálie (skarny); rudní ložiska: Banská Štiavnica, Kremnica, Slánské vrchy – Slovensko, Transylvánie – Rumunsko, Rodopy – Bulharsko; alpské žíly: Knappenwand, Untersulzbachtal – Rakousko, Giasset – Itálie, Bourg d΄Oisans – Francie, j. Aljaška, s. Pákistán; mramory a erlany: Malé Karpaty – Slovensko, Ile-de-Groix – Francie; skarny: Arendal – Norsko. |
Výskyty v ČR | magmatické horniny: Blansko, Pecerady, Liberecko, Maršíkov – Rasovna, Mysliboří u Telče, Vlastějovice, Malešov; alpské žíly: Markovice u Čáslavi, Kozohlody –Mastná bába, údolí Sázavy – Jílové, Krásné u Šumperka, Sobotín – Pfarrerb; kontakty granitoidů s mramory: Žulová, Vápenná; Bludov u Šumperka (erlany), Jizerská louka (aluvium). |
Další informace | http://www.webmineral.com/data/Epidote.shtml http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/MineralData?mineral=Epidote http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_10_sorosil/kap_7_10_sorosil.htm#7.10.1.2. |
Zpět: klasifikace sorosilikátů