Atlas minerálů

Složení	Ca2Fe3+Al2(Si2O7)(SiO4)O(OH)
Symetrie	monoklinická (P21/m)
Forma výskytu	Zpravidla vytváří krátce až dlouze sloupcovité krystaly protažené podle krystalografické osy y, které bývají omezené řadou krystalových ploch nápadně rýhovaných ve směru protažení. Krystaly, často hojnoploché, bývají zakončeny plochami pyramidálními, prizmatickými a domatickými. Jednotlivé sloupce srůstají podle (100). V některých případech může mít epidot i zrnitý nebo celistvý charakter, mnohdy tvoří pseudomorfózy po skapolitu, granátu, augitu nebo amfibolu.
Barva	žlutozelená, tmavě zelená, černozelená, závisí na obsahu železa ve struktuře
Lesk	skelný (krystalové plochy)
Štěpnost	dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {100}
Tvrdost	7
Hustota	3,3–3,6
Indexy lomu	N(α) = 1,723–1,751; N(β) = 1,730–1,784; N(γ) = 1,736–1,797
Jiné vlastnosti	šedavě bílý vryp
Typy výskytu	Jde o hlavní horninotvorný minerál vznikající v podmínkách facie zelených břidlic, glaukofanitové a granátických amfibolitů. Při kontaktní metamorfóze se může tvořit ve facii albit-epidotických a amfibolických rohovců. V magmatických horninách bohatých vápníkem nebo v některých bazaltových tufech indikuje jeho přítomnost pozdní autometamorfózu nebo i retrográdní metamorfózu. V okolí rudních žil je typickým produktem hydrotermální alterace intermediárních až bazických hornin. Nejkrásnější krystaly epidotu pocházejí z alpských žil. Epidot bývá součástí kontaktně i regionálně metamorfovaných mramorů a erlanů. Může se koncentrovat i v aluviích.
Výskyty ve světě	Pino Sol, El Alamos – Mexiko (pegmatity); Traversella – Itálie (skarny); rudní ložiska: Banská Štiavnica, Kremnica, Slánské vrchy – Slovensko, Transylvánie – Rumunsko, Rodopy – Bulharsko; alpské žíly: Knappenwand, Untersulzbachtal – Rakousko, Giasset – Itálie, Bourg d΄Oisans – Francie, j. Aljaška, s. Pákistán; mramory a erlany: Malé Karpaty – Slovensko, Ile-de-Groix – Francie; skarny: Arendal – Norsko.
Výskyty v ČR	magmatické horniny: Blansko, Pecerady, Liberecko, Maršíkov – Rasovna, Mysliboří u Telče, Vlastějovice, Malešov; alpské žíly: Markovice u Čáslavi, Kozohlody –Mastná bába, údolí Sázavy – Jílové, Krásné u Šumperka, Sobotín – Pfarrerb; kontakty granitoidů s mramory: Žulová, Vápenná; Bludov u Šumperka (erlany), Jizerská louka (aluvium).
Další informace	http://www.webmineral.com/data/Epidote.shtml http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/MineralData?mineral=Epidote http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_10_sorosil/kap_7_10_sorosil.htm#7.10.1.2.

Zpět: klasifikace sorosilikátů

Epidot

silikáty – sorosilikáty – skupina epidotu