Axinit

silikáty – sorosilikáty – skupina axinitu

Seznam fotografií:

Foto 1: axinit - Praha, Zbraslav

Foto 2: axinit - Nedvědice

Foto 101: axinit - Dundas, Tasmánie

Foto 102: axinit - Oisous-Isere, Francie

Foto 103: axinit - Strzegom, Polsko

Foto 104: axinit - Cornwall, Anglie

 

Složení Ca2(Fe,Mg,Mn)Al2 [B(Si2O7)2O(OH)]
Symetrie triklinická (P1)
Forma výskytu Krystaly bývají tabulkovitého nebo klínovitého habitu, často tvoří zrna a zrnité agregáty.
Barva bezbarvý, žlutá, fialová, červená
Lesk skelný
Štěpnost dobrá podle {100}, špatná podle {001}
Tvrdost 6,5–7
Hustota 3,26–3,36
Indexy lomu N(α) = 1,672–1,693; N(β) = 1,677–1,701; N(γ) = 1,681–1,704 (feroaxinit)
Jiné vlastnosti průhledný nebo průsvitný, křehký, podle převládajícího prvku se klasifikuje na feroaxinit, magnezioaxinit, manganaxinit a tinzenit
Typy výskytu Je častým minerálem kontaktní metamorfózy a metasomatózy, objevuje se v pegmatitech, vytváří mladší žilky v bazických vulkanitech a bývá hojný na některých žilách alpské parageneze. Velmi vzácně se objevuje na hydrotermálních žilách nebo ve slabě metamorfovaných břidlicích.
Výskyty ve světě alpská parageneze: Monte Scopi – Švýcarsko, Botallack, Wheal Cock – Cornwall; kontaktní horniny: Schearzenberg – Sasko, Luming – Nevada, Los Gavilanes – Mexiko, Course Gold – Kalifornie; břidlice: Nordmark, Dannemore – Švédsko
Výskyty v ČR magmatity: Lažany u Černé Hory, Písek, Malešov, Domanínek, Rešice; bazické vulkanity: Praha – Zbraslav, Praha – Davle, Kalinova Ves; alpská parageneze: Plaňany u Kolína, Červenohorské sedlo, Bobrová, Mirošov, Libodřice; kontaktní horniny: Nedvědice
Další informace http://www.webmineral.com/data/Axinite-(Fe).shtml

Zpět: klasifikace sorosilikátů

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, vavra@sci.muni.cz