Antofylit

silikáty – inosilikáty – skupina Fe-Mg-Mn amfibolů

Seznam fotografií:

Foto 1: antofylit - Stříbrné Hory u Přibyslavi

Foto 2: antofylit („heřmanovská koule“) - Heřmanov u Křižanova

Foto 3: antofylit - Dolní Bory

Foto 101: antofylit - Pfitsch

Foto 102: antofylit - Kamenjane, Bulharsko

Foto 103: antofylit - Edwards N.Y.

 

Složení Mg7 (Si8O22) (OH)2
Symetrie rombická (Pnma)
Forma výskytu Vytváří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly s převládajícími prizmatickými plochami. Agregáty bývají rovnoběžně vláknité (forma azbestu) nebo radiálně paprsčité.
Barva bezbarvý, světle zelená, světle hnědá
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá podle {110}, odlučný podle {100}
Tvrdost 5,5–6
Hustota 2,85
Indexy lomu N(α) = 1,598–1,674; N(β) = 1,605–1,685; N(γ) = 1,615–1,697
Jiné vlastnosti neprůhledný, průsvitný, vlastnosti se mění se vstupem Fe do struktury
Typy výskytu Bývá horninotvorným minerálem některých metamorfitů (amfibolity, ruly, skarny), vzniká druhotně přeměnami ultrabazických hornin, typický je pro reakční zóny mezi ultrabaziky a kyselými magmatity.
Výskyty ve světě  
Výskyty v ČR Pucov u Náměště nad Oslavou, Kamenné doly u Písku (ultrabazika), Radkovice, Utín, Věchnov, Věžná, Hrubšice, Biskoupky, Heřmanov u Křižanova (vše kontakty ultrabazik s pegmatity), Raškov (amfibolity), Smrček, Pernštejn (skarny).
Další informace

http://www.webmineral.com/data/Anthophyllite.shtml#.UFv_qmLE6Ck

http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_12_inosil/kap_7_12_inosilik.htm#7.12.2.1.

Zpět: klasifikace inosilikátů

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, vavra@sci.muni.cz